Vladislav Brunner začal své hudební vzdělání v šesti letech hrou na housle. Po vítězství v mezinárodní hudební soutěži v jeho rodné zemi na Slovensku, úspěšně obstál v příjímacím řízení na Akademii múzických umění ve Frankfurtě nad Mohanem.

Po studiu u Edith Peinemannové, Hermana Krebberse (Amsterdam) a Gerharda Schulze (Vídeň) získal své první orchestrální angažmá v Evropském orchestru mládeže pod vedením Herberta von Karajana a Claudia Abbada.

V roce 1985 se stal členem frankfurtského operního orchestru, ve kterém dodnes zastává funkci 3. vedoucího skupiny prvních houslí. Mimo to hraje i v ansámblu  „Solistes européens Luxembourg“ a v letech  1990 až 2000 působil v orchestru Hudebních slavností v  Bayreuthu.

Inspirován společnou prací s mnoha významnými dirigentskými osobnostmi naší doby - Herbert von Karajan, Claudio Abbado, James Levine, Roger Norrington, Carlo Franci, se začal postupně Vladislav Brunner také sám věnovat dirigování. Platformou pro jeho dirigentské vzdělávání mu byly jeho bohaté zkušenosti z orchestru a privátní studium.

Od roku 2001 je zakladatelem a uměleckým vedoucím Komorního orchestru frankfurtských sólistů (Kammerorchester Frankfurter Solisten). Během své úspěšné dirigentské kariéry spolupracoval s mnoha renomovanými umělci, jako například Britta Stallmeister (Soprán), René Kollo (Tenor), Nick Deutsch (Hoboj), Johannes Gmeinder (Klarinet), Vladislav Brunner st. (Flétna), Gabór Boldoczki (Trumpeta), Sergey Khatchatryan (Housle), David Lively (Klavír) a Martin Lücker (Varhany). Mimoto uvedl poprvé hudební díla několika skladatelů: Volker David Kirchner, Fred Günther, Rüdiger Claus, Kent Carlson a Mathias Bild.

Jako dirigent řídil i “Orchester des Conservatoire de Strasbourg“ (Orchestr konzervatoře ve Štrasburku).